Poběžovice - 4 km

7.1 Zámek Poběžovice

Zámek - stojí na mírné vyvýšenině ve středu obce. Jádro sídla tvoří dvoupatrové budovy seskupené kolem malého čtvercového nádvoří. Zdivo objektu pochází převážně z gotického hradu, vybudovaného ve druhé pol. 15. století Dobrohostem z Ronšperka. V té době byl hrad opevněn hlubokými příkopy a obehnán hradbami předhradí. Renesanční přestavby uskutečněné Švamberky i barokní úpravy sídla, které probíhaly za Matyáše Bohumíra Wunschwitze, se dotkly především slohové úpravy fasád a drobnějších přestaveb. Také poslední majitelé Coudenhovové do původní stavby příliš nezasahovali. Z iniciativy hraběte Jana Evangelisty Coudenhova byla roku 1923 vystavěna spojovací brána mezi zámkem a objektem bývalého předhradí a v roce 1937 dostavěna horní část zámecké věže. Po roce 1945 zámek krátce využívá útvar Pohraniční stráže. Později byl pustnoucí objekt ponechán osudu. Po roce 1989 bylo z iniciativy tehdejšího MNV započato s jeho nákladnou rekonstrukcí, jež trvá prakticky dodnes. Svoje prostory zde získá také muzejní expozice Panevropského hnutí, které dál šíří myšlenky svého zakladatele Richarda Mikuláše Coudenhova.

7.2 Židovský hřbitovŽidovský hřbitov
- upomíná na  výrazné židovské osídlení města. Hřbitov židovské náboženské obce se nachází asi 600 m od severozápadního okraje města mezi silnicí do Drahotína a železniční tratí. Zájemce jej nemůže přehlédnout, shluk stromů uprostřed pole je velmi výrazný. Dobře dochovaná zeď se zbytkem konanitské branky a hlavním vchodem s umělecky kovanou bránou ohraničuje poměrně velký prostor. Stáří hřbitova není známo, ale podle nalezených náhrobků ve střední části hřbitova lze jeho založení datovat okolo roku 1560. Náhrobky jsou tradičně orientovány východním směrem. V různém stavu je zde dochováno okolo stovky stél a jejich torz, jimž vévodí veliká a reliéfní maceva (z hebrejského macevot, tj. náhrobek) rabína Joela Ranschburga z r.1820, kdy tento muž zemřel ve věku 106 let. Poslední opravy zde proběhly v roku 1929, v této době se zde nacházelo okolo 600 hrobů se 495 náhrobky. Většina náhrobků byla ale ze hřbitova kolem roku 1936 odvezena a použita na zpevnění základů poběžovické školy. Pohřebiště je průběžně citlivě opravováno od roku 2006 díky péči a zájmu Občanského sdružení Abraham.


Zřícenina Starý Herštejn - 15 km

 

7.3 Starý HerštejnGotický hrad vznikl po polovině 13. století. Z majitelů se jako první připomíná Protiva z Herštejna. Roku 1421 byl hrad vypálen domažlickými husity a  upáleno bylo 17 katolíků. Na počátku 16. století byl hrad v držení Zdeňka Dobrohosta z Ronšperka, který se svou družinou loupil na královských silnicích. Přítrž loupežím učinil Zdeněk Lev z Rožmitálu, který na králův rozkaz hrad dobyl a pobořil. V 16. století byl hrad častým cílem italských brusičů drahokamů, kteří zde získávali materiál pro svou práci. Do dnešní doby se z hradu založeného na skalnatém hřebenu dochovaly pozůstatky valu a příkopů původně chránící níže položené předhradí, několik malých úseků obvodového zdiva skrytých v hustém porostu a především spodní část okrouhlé věže - tzv. bergfritu, stojící na jižním okraji vrcholové části hřebene. Obdobná věž stávala původně i na protější straně jádra, dochovaly se z ní však jen malé zbytky blokového zdiva pod hradním jádrem v prostoru předhradí; zřejmě následek zničení věže střelným prachem. Mezi věžemi se nacházel obytný palác, z něhož se však také dochovaly jen malé terénní náznaky. Stojí na jednom z vrcholů Českého Lesa, asi 16 km severozápadně od Domažlic, v nadmořské výšce 878 metrů. Nejjednodušší přístup je z Pivoně přes Vranov po silnici či zelené značce až na Vranovské sedlo, odkud ke zbytkům hradu vede hřebenová červená značka. Počítejte ovšem s tím, že se trochu zapotíte. Pokud necháme stranou vlastní hrad, místo je zajímavé i zeměpisně, neboť vrchol hřebene tvoří hlavní Evropské rozvodí Labe - Dunaj.

 

Augustiniánský klášter Pivoň - 11 km

7.4 Klášter PivoňPodle pověstí byl pivoňský klášter založen krátce po roce 1040 a to na počest vítězství přemyslovského knížete Břetislava l. nad římským králem a pozdějším císařem Jindřichem lll. Podle historiků byl klášter založen ve třicátých létech 14. století řádem Augustiniánů Emeritů. Během staletí přestál pivoňský klášter řadu těžkých období. Po obrovském požáru roku 1573 přišlo drancování švédskými vojsky během třicetileté války a ani josefovské reformy v 2. polovině 18. století nezůstaly bez následků. Od poloviny 19. století až do roku 1945 patřil bývalý klášter rodině Codenhove-Kalergi žijící na zámku v Poběžovicích, která zde měla letní sídlo. Nejhorší situace pro objekt nastala po roce 1948, kdy se zde usídlila vojenská posádka a později státní statky, které spolu s rukou času vykonaly své. Konvent tvořila čtyřdílná patrová budova uzavírající pravoúhlé nádvoří. Kněžiště klášterního kostela Zvěstování Panny Marie má ráz nejranější gotiky, loď je barokní. Kostel v padesátých letech 20. století vyhořel, obova střechy a věže se uskutečnila v sedmdesátých letech. Dnes je majitelem kláštera sdružení Aurelius, které se celý objekt pokouší zreknstruovat a tím zachránit jednu z dominant zdejšího kraje.

 

Pramen Radbuzy - 10 km

7.5 Pramen RadbuzyŘeka Radbuza je velice poklidná řeka pramenící nedaleko Závisti na severozápadním svahu Lysé hory. Radbuza je klidná řeka, plynoucí většinou širokým údolím. U Horšovského Týna se stáčí na severovýchod a pokračuje přes Staňkov a Stod do Plzně, kde se stéká s Mží a tvoří Berounku. Pramen Radbuzy naleznete nedaleko malé vísky jménem Závist, která je zcela netypickým příkladem mezi poničenými osadami v této příhraniční oblasti. Do současné doby zůstala zachována v téměř neporušeném stavu a její usedlosti, které jsou využívány převážně k rekreaci, si zachovaly původní tvář. Mezi nimi stojí i chalupa čp. 17, jež sice není na první pohled ničím zajímavá. Tato chalupa je však postavena na rozvodí. Z její severní strany stéká dešťová voda korytem do nedaleko pramenící Radbuzy a dále do Severního moře, ale z jižní strany teče do Nemanického potoka, Schwarzachem, Nábou a Dunajem do moře Černého.

 

Kurzova věž na Čerchově - 21 km

7.5 Kurzova věžTato 25 metrů vysoká kamenná rozhledna se tyčí na nejvyšším vrcholu Českého lesa (1042 m n. m.). Původní dřevěná věž byla postavena již v roce 1894, o tři roky později k ní byla přistavěna horská chata s názvem Pasovského chýše. Pro velkou návštěvnost však věž brzy přestala vyhovovat, a proto byla v roce 1905 postavena rozhledná nová, tentokrát kamenná. V roce 1927 byla k objektům přistavěna ještě jedna turistická chata. Po zabrání Sudet byly objekty přebrány německou armádou a po válce zase naším vojskem. Místo bylo již v pohraničním pásmu, a tak nebylo přístupné. Chaty byly armádou zbořeny a ochoz rozhledny byl upraven. Po roce 2000 je Čerchov opět přístupný turistům a otevřen je o prázdninách denně od 10 do 17 hodin, v květnu, červnu, září a říjnu pouze o víkendech v témže čase.

 

Bělá nad Radbuzou - 16 km

7.3 BěláMěsto charakterizuje starobylý barokní most se sochami světců. Ten spojuje oba břehy Radbuzy. Byl postaven kněžnou Metternichovou zřejmě v letech 1723 – 1725 podle vzoru pražského Karlova mostu. Má 8 oblouků a nese šest barokních soch svatých. Jsou to Panna Marie Neposkvrněná, sv. Michael, sv. Václav, sv. Jan Nepomucký, sv. Erasmus a sv. Antonín z Padovy. Most byl dopravní stavbou i kultovním místem, konaly se na něm pouti či sloužily pobožnosti.

 

Domažlice - 21 km

7.4 DomažlicePohraniční a kdysi též královské město Domažlice se sousedním Chodskem patří k turisticky nejatraktivnějším místěm západních Čech. Bohatou historii kraje zde působivě dotváří klidná a průmyslem nedotčená krajina Českého lesa. Regionem dnes, stejně jako v dávné minulosti, prochází důležitá mezinárodní komunikace, která po staletí spojuje území Bavorska s českým vnitrozemím.

 

Renesanční zámek v Horšovském Týně - 18 km

7.10 Horšovský TýnRaně gotický hrad a renesační zámek - NKP. Dnešní město Horšovský Týn, ležící na obou březích Radbuzy, vzniklo v místech, kde obchodní cesta vedoucí z Řezna k Plzni a Praze přetínala řeku. Osídlení v této lokalitě je archeologickými nálezy doloženo již v 10. století. Prokazatelně byla hradní ostrožna osídlena od poč. 11. století, kdy byla její část obehnána hrazením ze dvou řad kůlů. Narozdíl od okolní krajiny nevlastnil v raném středověku zdejší území panovník, ale pražské biskupství, později arcibiskupství.

 

Muzeum techniky a řemesel Koloveč - 34 km

7.2 KolovečMuzeum techniky a řemesel s výstavní plochou 1000 m2 a více než 7500 exponáty patří mezi největší a nejobsáhlejší muzea svého druhu v Česku V expozicích jsou zastoupena všechna tradiční řemesla a živnosti, které se nacházely na vesnici. V současnosti se v muzeu nachází 67 kompletních řemeslných dílen a živností a dalších dvanáct technických expozic. Návštěvníci mohou zhlédnout například tyto řemeslné dílny: řeznickou, pekařskou, cukrářskou, vlásenkářskou, bednářskou, sklářskou, kloboučnickou, kartáčnickou, kamenickou, hodinářskou. Ze živností zaujme holičství a kadeřnictví, hostinec, řeznický obchod, tkalcovna i ordinace dentisty s laboratoří. Dále je k vidění expozice hodin a hracích strojů, kočárků a hraček, elektropřístrojů, zařízení kuchyně, pastí na zvířata, zpracování mléka i hasičská zbrojnice. Součástí prohlídky je stále vyrábějící hrnčířská dílna s prodejem tradiční lidové keramiky.






Penzion Pohoda

Pobišová Václava, Kraml David
Hora Svatého Václava 17
Poběžovice GPS: N49°31'7.948'' E12°44'23.447''
pohodapension@seznam.cz
Mobilní telefon: +420777126864, +420774516363

WWW stránky pro Penzion Pohoda navrhl a dodal kamsi.cz (Ubytování na Chodsku, Ubytování Poběžovice, Chodsko | Penzion Pohoda)